Letecká archeologie pro amatéry

Jednou z důležitých součástí moderních archeologických bádání je letecká archeologie. Tato metoda nedestruktivního výzkumu krajiny je ovšem pro amaterského badatele, ale i pro leckterou instituci, finančně příliš náročná. Námi zvolený přístup činí celou záležitost dostupnou i pro širokou veřejnost. Stručnou informaci o něm naleznete níže od člena našeho týmu Jirky Fejfara-skvělého modeláře a neskutečně šikovného člověka:

Fotografování krajiny z výšky.

Tento článek jsem napsal na žádost Honzy (provozovatele tohoto webu). Upozorňuji, že jsem především modelář a archeologií se nezabývám. Ale jak to vlastně začalo?

 Už je tomu pět let. Honza za mnou přišel s nápadem, jestli by nebylo možné zkusit fotit z modelu letadla. Samozřejmě, pro modeláře není nic nemožné. A protože Honza řekl, že koupí foťák, já se pustil do stavby modelu. Trocha práce, trocha materiálu, a model byl hotov. Barevné provedení modelu bylo výrazné, aby se na obloze neztratil. Honza koupil malý, lehký foťák, který byl upraven pro ovládání prostřednictvím vysílače letadla. A protože byl požadavek fotografovat pod různými úhly, vyrobil jsem speciální uložení pro foťák. Držák byl výklopný a prostřednictvím vysílače bylo možné měnit úhel snímání fotografií. Již první lety přinesly výsledky. Ukázalo se, že naklápění byla dobrá volba. Honzovi vyhovovaly především fotky focené kolmo k zemi. Ale na druhou stranu fotka focená z úhlu je mnohem plastičtější a dobře vystihuje objekty. Nejlepších výsledků bylo dosahováno při odpoledním sluníčku. Slunce svítí pod úhlem a lépe prokresluje terén. Avšak podle mých postřehů je ideální, pokud je odpoledne, ale slunce zakryté mraky. Fotografovaný terén není nasvícen ostrým světlem, a na fotografiích se to projeví lepší kresbou, barevností a menšími přepaly. Samozřejmě, netrvalo dlouho a dosavadní způsob a výsledky našeho snažení nestačily. Fotoaparát byl s malým rozlišením, možnosti nastavení žádné. Navíc byl velký problém s odhadováním místa fotografování. Představte si, že máte model 150-200m vysoko, fotoaparát skloněný pod nějakým úhlem. A teď si zkuste odhadnout, co vlastně foťák vidí, co konkrétně vyfotí. Z počátku byly výsledky opravdu žalostné. Ze 100 fotografií bylo jen 10 správně zaměřeno. Samozřejmě s přibývajícími zkušenostmi se úspěšnost zvyšovala. Zkrátka, výsledky sice byly, ale kdyby byly lepší… Začli jsme rozmýšlet nad novým systémem fotografování z modelu. Rozhodně musíme mít fotoaparát s vyšším rozlišením. Rozhodnutí padlo na malý, kovový kompakt, který má 6MPx. Dalším nápadem byla kamera, která by přenášela obraz dolu na zem, aby bylo možné přesně zaměřit fotografovaný terén. Tyto nové nápady ale vyžadovaly nový model. Stávající model (rozpětí 1800mm) neměl takovou nosnost. Pro dopravu této výbavy do výšin jsem zvolil model o rozpětí 2800mm. Tentokrát jsem již nestavěl. Model elektrovětroně jsem koupil. Pro pohon slouží elektromotor (cca 500W). Ovládané prvky modelu jsou otáčky motoru, výškovka, směrovka, křidélka a spoušť fotoaparátu. Křídlo modelu bylo nutné vybavit držáky pro foťák a kamerku. Kamerka je schopná přenášet signál na vzdálenost cca 300m, a obraz tak sledovat na monitoru. Je malá a navíc jsem zjistil, že je možné napájet ji přímo napětím z palubního systému modelu. Fotoaparát tentokrát není vybaven naklápěním. Před letem je třeba rozhodnout, jak se bude fotit a fotoaparát upevnit naplocho, nebo pod úhlem. Pro archeologii a přesné určení místa nálezu je nesporně potřeba uchycení kolmo k zemi. Navíc jsem se naučil létat po rovnoběžných přímkách. Fotografie z takovéhoto letu je možné pomocí speciálního software pospojovat. Vznikne tak podrobná, přehledná mapa celého terénu. Ale zpracování fotografií je na Honzovi. Ten už z nich vykouká někdy až neuvěřitelné věci.

 K dnešnímu dni tedy létáme s touto výbavou. V současnosti změny nechystáme, i když by bylo stále co vylepšovat. Tolik z pohledu mého, co by modeláře. Pokud máte nějaké dotazy, klidně pište.

 Jirka Fejfar.

 Tolik tedy Jiří. Na několika fotografiích níže vidíte výsledek našeho snažení. Je to jen zlomek z několika set fotek pořízených během našeho létání. Zkuste to také!

Veškeré informace o tomto projektu získáte na e-mailové adrese těchto stránek nebo přímo na adrese konstruktéra:

jf@seznam.cz  nebo na jeho stránkách www.j-f.cz

Semín - hradiště (Refugium)

Markvartice-čtyřúhelníkové valy

Češov  -odkrýtá část valů

Kruhové útvary(hroby) -ověřeno následným průzkumem. Podrobnější informace z pochopitelných důvodů nelze zveřejnit.